na stránkách našeho kláštera v Doksanech. Chceme Vám jejich prostřednictvím nabídnout přiblížení zasvěceného života, v němž povolaní lidé nacházejí své štěstí a cestu k Bohu. Představíme Vám rodinu svatého Norberta zvanou premonstrátský řád. Dozvíte se, jaké místo v této rodině zaujímá naše společenství, jak vypadá náš klášter, náš život, modlitba, práce. Kéž jsou tyto stránky pro Vás inspirací a povzbuzením k modlitbě, hledání Boha a radostnému setkávání s Ním.  
 
Sestry premonstrátky
 
 
 
Branou kláštera se svět neopouští. Odjakživa jí totiž vcházeli především ti, kteří hledali Boha. Toho, který pohlédl na dílo svých rukou s radostí. Opakovali po Něm, že vše je dobré, krásné a hlásající jeho slávu.
Vejít branou kláštera neznamená svět opustit, ale poodstoupit, jak to dělá ten, kdo chce lépe vidět a nic nepřehlédnout, víc porozumět a nedat se zmást. Ani v nejmenším nejde o vyhlášení nepřátelství, vždyť svět byl shledán krásným až k závrati. Ale proto i schopným zastavit a nechat zbloudit nezasvěceného.
Tito lidé přicházejí, aby prosili o oči dobře vidící a uši dobře slyšící. Nechtějí totiž přehlédnout ani jedinou stopu prozrazující přítomnost Krásy, která je počátkem všeho. Prosí o pohled zasvěcený, ne povrchní a zavádějící. Přijali Jeho Ducha a chtějí svět vidět tak, jak jej vidí On, a tomuto vidění zasvěcují svůj život.
To vše také ve službě bližním. Zahlédnout něco i pro ně, pomoci pohlídat směr, svou vytrvalostí povzbudit tu jejich. Sloužit v církvi jako strážci citu pro veliké věci a odvážná přání.
Žádná forma zasvěceného života nemůže být ve svém konečném důsledku ničím jiným než přijetím křestní výzvy v jejím nejradikálnějším sdělení: Křtem jste byli ponořeni do Kristova života a smrti. Byli jste ponořeni do tajemství Božího života, tím křestním ponořením jste již vstoupili do věčnosti, nic Vám nebude odepřeno, ujměte se dědictví. Bůh se nedává po troškách. Vyžeňte ze srdcí malá přání…

Jen být s Ním, uvyknout jeho tichému hlasu…

Chtějí být přáteli Ježíše Krista. Proto přijali Jeho rady. Jsou přesvědčeni, že přijmout radu je víc než splnit příkaz. Přijmout radu a řídit se jí znamená vyhlásit stav přátelství. Zavazují Boha odvážnými sliby, které skládají v hluboké důvěře, že především On bude jejich plněním…

(Převzato z BTM)